Vedu úžasné mladé manažery na téma Kmenů a kmenové kultury a součástí školení byly také základy osobního rozvoje, protože tyto témata spolu jednoduše souvisí. Při školení jsem viděla, jak přemýšlí nad tématem dávání si cílů v každé oblasti a to i tehdy, pokud zatím neví, jak jich dosáhnout nebo v oblastech, kterým se aktuálně nechtějí věnovat.
Výborné proto bylo, když se do jejich vlastní zkušenosti dostal důkaz, proč takové dávání cílů tak skvěle funguje. Ale ještě před tím, než se pustím do vyprávění, jak to vlastně bylo, si řekneme pro jistotu, co jsou to synchronicity, protože to bylo to, s čím se setkali.
Výraz „synchronicita“ zavedl psycholog C. G. Jung a definuje ji takto:
„Příčinně nevysvětlitelné (akauzální) setkání dvou nebo více událostí v čase, které tím na úrovni prožívání subjektu získávají význam.“
A ten význam samozřejmě dostanou tehdy, když máte cíl, se kterým toho možná ani tolik neděláte, možná nevíte, jak ho dosáhnout, ale on nastane a naplní se.
Co se stalo přímo ve firmě
Mladí manažeři řešili problém, kdy dva členové týmu svým chování narušovali chod týmu takovým způsobem, že se během mnoha měsíců nedařilo prosadit nové věci, myšlenky ani projekty, inovace byly z jejich stany na nule. Došlo to tak daleko, že naopak světlo boží začaly spatřovat větší problémy, jako byla elementární neefektivnost, která byla způsobena naprostou neznalostí nebo rozšiřování řad buřitelů apod.
Vše se zdálo, že jde od deseti k pěti. Nevzdali se a i když tomu ve finále nemohli věnovat dostatek času (kvůli operativní práci s klienty a ti nepočkají), v průběhu několika měsíců nastal obrat sám: Jeden z problematických členů dal z ničeho nic výpověď. U druhého tato „ztráta parťáka“ vedla k jeho uklidnění a dál své toxické chování neprojevoval a ani nezačal svůj okruh stěžovatelů dále rozšiřovat.
Toto je krásný příklad toho, jak i v businessu fungují synchronicity, pokud víte, kam míříte. Tady v tom uvedeném případě to nebylo úplně tak, že by se manažeři těmto toxickým členům týmu nevěnovali, přesto věděli, že ta pozornost nebyla taková, jakou by si tato situace zasloužila. Vše přesto dopadlo tak, jak si společně stanovili.
To neznamená dát si nohy nahoru
Pozor ale! I když ve svém pracovním životě budete chtít využít synchronicit, neznamená to, že si sice stanovíte cíle, ale dáte si nohy na stůl. To bych nikdy nedoporučila. Vždy, i když ještě nevíte, kudy přesně Vaše cesta vede, je lepší udělat alespoň to, co se v dané chvíli dá (i když na to třeba nemáte zrovna teď všechny zdroje). Tím si vždy vytvoříte lepší prostředí pro sladění událostí s cílem, než kdybyste se na všechno vykašlali.
Přeji Vám hodně pozitivních synchronicit (ano, mohou být naopak, pokud si například stále dokola připouštíte nějakou obavu), aby se Vaše cíle plnily rychleji a Vy jste se tak stali vědomými tvůrci Vašeho kariérního úspěchu. 🙂
